Láska na celej život...

24. june 2012 at 21:53 | Nyuu-chan |  Názory
Přijde mi to teď tak těžký.
Nemožný, mít lásku na celej život.
Nejspíš to je i proti přírodě, vždyť jak velká část populace za svůj život nevymění partnera, ani po smrti?
Je to téměř nula. Jsme blízko, proklatě blízko Dna, ale pořád jsem kousek, malinkej kousek nad ním.
Jasně, že si to přeju, být s někým, koho bla bla bla fuck, celej život.
Obzvlášť, když se všechno kolem mě, a to nejsem sama, o to je to smutnější, všechno hroutí jako domeček z karet.
Matka byla otcova druhá žena, teď, jako mí rodiče a rodiče mé sestry jsou rozvedení, otec žije sám, já s ním, ale stejně je pořád sám a matka má. Někoho. Toho někoho má velmi ráda, je to jeden z lidí, kteří změnili můj život. A teď hrozí, že se i tohle rozpadne. Nemám nic, čím bych mohla pomoct to udržet.
Jenom to přání, tu věc, myšlenku...
Mít někoho, s kým budu celý život.
Nebylo by to jednoduché, bylo by to výjimečné...
A tak je to všechno, s tím uvědomováním, ještě těžší.
Zatím mám růžový brýle, ale ty se za chvíli rozbijou.
Pak už se mi nebude chtít nic dělat...
Nebudu mít vůli ani víru.
Nechci skončit stejně, jako valná většina ostatních...
 

1 person judged this article.

Comments

1 Kristýna Kristýna | Email | 10. august 2012 at 19:28 | React

Co se týče tvojí maminky (a kohokoli jinýho), do toho bych se asi nepletla. A kdo ví, k čem je to všechno dobrý (neznamená, že bych ti to všechno, co považuješ za dobrý a máš ráda, nepřála).

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama